V uplynulých deseti
letech
zažily návrat našich zákazníků pověstné burzy těsně za hranicí, kde
šikovní polští prodejci byli schopni nabízet za nižší ceny široký
sortiment zboží od
potravin přes prací prášky po oblečení a třeba i zboží pro kutily.
V poslední době ale rapidně přibývá lidí z Česka, kteří míří i do
velkých obchodních center. Až k obchodnímu centru Auchan v Racibórzi je
to z Ostravy necelých osmatřicet kilometrů. Tedy pokud takzvaně
nezakufrujete, což se nám s fotografem přihodilo.
Zajeli jsme si ale jen dva kilometry. Před Auchanem, který letos slaví patnáct
let působení v Polsku, parkujeme
kolem deváté hodiny. Parkoviště je zatím poloprázdné, podle poznávacích značek zaparkovaných vozů ale
vidíme, že nejsme zdaleka jediní návštěvníci z ČR.
Co kupují Češi nejčastěji?
„Nafoť to, jak uznáš za vhodné, ale nezapomeň na ten pult s rybami,
to prý se u nás jen tak nevidí,“ říkám fotografovi. Sám vyrážím s archem
z tvrdého papíru, kde mám předepsáno asi pětadvacet položek, abych
porovnal, jestli je tu opravdu laciněji než u nás a také na Slovensku,
kde jsem ceny zjišťoval o týden dříve.
U potravin si stačím zapisovat ceny jakžtakž v pohodě, když ale
zamířím k zubním pastám a lakům na vlasy, jsem v koncích. I když znám
značku a mám napsané (když jsem zjišťoval ceny v Tesku ve slovenské
Čadci), že to je bělicí pasta, porovnání v oddělení drogerie vzdávám.
Buď je odlišná gramáž, nebo obsahuje pasta ještě další speciální látky,
takže bych asi porovnával tak trochu jablka s hruškami.
Zjevné bezradnosti si všímá jeden z pracovníků obchodu a ptá se,
jestli může nějak pomoct. Když mu vysvětlím, co se pokouším zjistit,
chvíli se zamyslí a říká: „Tak nezapisujte žádná numera, to je zbytečné.
Já vám klidně řeknu, co dávají
Češi do nákupních vozíků nejčastěji. Logicky to asi budou věci, které se u nás vyplatí Čechům nakupovat."
Začíná tvrdými sýry
„Królewski, gouda a řada dalších. Ty tvrdé sýry opravdu vaši nakupují hodně. Pak také hovězí
maso,
a také některé zboží z drogerie. Parfumerii ale neberou. Ženy ale rády
vybírají oblečení, šaty, trička, kraťasy i další. Ty, co mají malé děti,
berou i plíny. Také různé nářadí na zahradu nebo zahradní nábytek.
A budete se divit, i
pivo.
Ne to vaše, to sice máme také, ale to bude asi dražší než u vás.
Nakupují polské pivo, nejčastěji Tyskie,“ říká ochotný chlapík na
rozloučenou.
Při pochůzce po obchodě čas od času zaslechnu češtinu. Lidé mají ve
vozících často velká balení plenek, toaletní papír, přípravky na mytí
nádobí a také ryby.
Právě pult s rybami, které jsou rozloženy na ledu, vypadá opravdu
impozantně. Pstruh, úhoř, sumec a třeba i filety z pravého norského
lososa, za které v přepočtu zaplatíte něco přes 170 korun za kilogram.
Protože jsem se ještě zdržel nákupem drobností pro rodinu, dorážím na
domluvený sraz k autu s netrpělivým fotografem s asi desetiminutovým
zpožděním.
„Nespěchej, já jsem přišel teprve před chvílí. Díval jsem se na ceny
u pumpy. Když jsem to spočítal, tak bych u naturalu na plné nádrži
ušetřil proti našim
cenám přes sto padesát korun,“ říká fotograf a vyrážíme.
Cestou
míjíme burzy těsně u našich hranic, pořád je v nich čilý ruch a u první
benzinky v Chalupkách na polské straně jsou seřazena v řadě hlavně auta
s českými poznávacími značkami.
Benzin? V Polsku je natural za dvaatřicet korun, u nás o tři koruny dražší
Mnoho
motoristů často při svých cestách zvažuje, kde natankovat. Při srovnání
cen v ČR, Polsku a na Slovensku je zřejmé, že nejméně zaplatíme
například při tankování naturalu v Polsku, kde si za litr pumpaři
naúčtují v přepočtu dvaatřicet korun.
U našich pump je cena zhruba o tři koruny vyšší, na Slovensku v okolí
Čadce a Žiliny platili motoristé už více než šestatřicet korun.
A pro co jezdí Slováci z oblastí, ze kterých to mají do Polska, co by kamenem dohodil, nejčastěji?
„Hodně tam jezdím kupovat květiny, různé dekorace na zahradu a také
potraviny. Třeba máslo se určitě vyplatí koupit nejen v Polsku, ale
i u vás. Dcera v Polsku také nakupuje i dětské plenky a prací prášek
i mycí přípravky na nádobí,“ uvedla žena z Kysuc, která se na nákupy
k severním sousedům vydává většinou jednou za měsíc.
POSTŘEH AUTORA: Při nákupech zachovejte chladnou hlavu
Nebe a dudy. Tak bych mohl popsat své chování v tuzemských prodejnách a
v těch, které leží už za hranicemi České republiky. U nás nad každým
zbožím, které vhodí manželka do vozíku, kroutím hlavou a běduji: „To
nekupuj, doma máme ještě dvě mlíka, margarín také, pojď pryč, nic
nepotřebujeme, nebudeme zbytečně utrácet.“ Tvářím se opravdu hodně
zkroušeně a varuji před příchodem exekutora.
Při nákupech v zemích, kde mají euro nebo třeba i ten polský zlotý, se
mi ale zdá všechno skoro za babku. „Pojď sem, ty talíře by se nám
hodily, a koukni na ten ruksak, ten také není drahý,“ přimlouvám se za
nákup, většinou naprostých blbostí. Většinou až při vybalování doma
občas uznám, že jsem to zase zpackal.
Projevilo se to i při mé nedávné „srovnávačce“ v polských, slovenských a
našich obchodech. Manželka jen nevěřícně zírala, co všechno jsem
v igelitkách z ciziny přitáhl. Špatně jsem totiž propočítal kurz eura,
takže jsem domů s pyšným výrazem přivezl třeba lak na vlasy, který je
u nás asi o dvacetikorunu levnější. Dokázal jsem nakoupit i tři
liptovské letní brynzy. Ty čerstvé ale pochopitelně moc dlouhou
trvanlivost nemají, takže další chybka.
„Ty jsi takové naše obchodní eso, ještěže nejezdíš na nákupy moc často,
to by opravdu brzy u nás asi zaklepal exekutor,“ dodala drahá polovička
na usmířenou. Zároveň ale přísně dodala, že na příští nákupy se budu
moct vydat jen s maximálně desetieurovou bankovkou a samozřejmě bez
platební karty.
